Slovensky
українська мова
Filtry
Jak zvolit hrubost claye podle kontaminace
Clay může mít různou podobu, ale princip práce zůstává stejný: čistá pracovní plocha se pohybuje po dobře lubrikovaném laku a mechanicky sbírá nečistoty, které vystupují nad povrch. Rozhodující je hlavně hrubost. Jemný clay se hodí na lehkou kontaminaci a citlivější laky, střední clay zvládne běžně zanesený povrch a hrubý clay patří jen na silně kontaminovaný lak, ideálně tehdy, když bude následovat leštění. Čím jemnější variantu zvolíš, tím menší je riziko stop a mikroškrábanců.
Lubrikant je nutný: nikdy nepracuj nasucho
Lubrikant není volitelný doplněk, ale základní podmínka bezpečného clayování. Clay musí po laku jezdit po kluzném filmu, jinak se z něj stane brusná hmota a můžeš si lak rychle poškrábat. Pracuj po malých úsecích, povrch vydatně navlhči a clay veď lehkými rovnými tahy bez tlaku. Jakmile plocha začne osychat nebo clay drhnout, lubrikant znovu doplň. Správný pocit je postupná změna z lehkého odporu na hladké klouzání. Pokud clay spadne na zem, na lak ho už nevracej, protože v sobě může mít tvrdé nečistoty.
Správné pořadí: po chemii, před leštěním a ochranou
Clayování zařazuj po důkladném mytí a chemické dekontaminaci, ale před leštěním a nanesením ochrany. Nejdřív odstraň nečistoty, které jdou rozpustit chemicky, například pomocí kategorie odstraňovače polétavé rzi, a teprve potom řeš mechanicky zbylou drsnost. Hladkost ověř hřbetem prstů, případně přes tenký sáček, který nerovnosti zvýrazní. Když je lak hladký, clay není potřeba zbytečně opakovat. Po clayi ale počítej s možností jemných mikroškrábanců, hlavně u měkkých laků nebo hrubších hmot, proto na něj často navazuje leštění a až potom finální ochrana.
